Oslava narozenin / Birthday´s celebration

Hezkou sobotu přeji všem,

dnes se s Vámi podělím o svůj zážitek z tohoto týdne, a bude se týkat opět mého zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že jsem ve své aktuální práci ještě relativě krátce, tak si tam připadám ještě pořád jako na návštěvě, nebo víte, jak to myslim. Člověk ještě není tak úplně sžitý s kolektivem a já to mám navíc tak, že si dříve, než někoho pořádně poznám, tak si ho držím od těla. Ale protože u nás je pracovní kolektiv dost úzký, tak na záležitosti jako narozeniny se tam celkem dá...

Minulý víkend jsem měla narozeniny, ale v žádném případě jsem nic v práci nečekala, i když vím, jak to tam chodí. Ale za prvé, jsem tam fakt krátce a za druhé, mé narozeniny vyšly na víkend, takže tím pádem jsem si řekla, že už vůbec nic. Jenže opak byl pravdou. A v pondělí po mých narozeninách na mě došlo. Naštěstí nejen na mě, protože v ten den měl ještě jeden kolega narozeniny, takže pozornost nebyla zaměřena pouze na mě. Což byl i hlavní důvod, proč jsem z toho byla nervózní. Nejsem příliš exhibicionistický typ, přesto, že tak můžu někdy působit :) Tyhle věci, jako narozeniny, kdy všichni na Vás koukají, čekají, jak budete reagovat na věnované dárky. Říkala jsem si, ať mi pošlou mailem všechno nejlepší a budu šťastná :D

Ale ne, nechci znít nevděčně. Dostali jsme společně krásný čokoládový dortík, který byl fakt mňam. Dostala jsem nádhernou kytici růží, parfém a kosmetickou taštičku. Nakonec se mi to líbilo, dárečky byly krásné, ale trošku nervozity ve mně stále bylo. Protože ani doma, když něco dostanu ať už k narozeninám nebo k Vánocům, tak neumím úplně naplno dát najevo tu radost, kterou cítím uvnitř. A často tak mám problém, protože nechci, aby lidé, kteří mi to darují, byli smutní, že se mi to nelíbí. Protože tak to není, já se jen raduji uvnitř a neumim to úplně vyjádřit, hlavně, když vím, že se to očekává.

A když mám tenhle problém doma, tak si umíte představit, jaké to je před lidmi, které znám jen krátkou dobu. A ještě ta pozornost zaměřená na Vás, alespoň po ten čas, co Vám všichni blahopřejí. No, nakonec jsem to zvládla, to je jasné :) Ale ty nervy :) Navíc celkově ani moc narozeniny neslavím. Jsem spíš takový ten typ, že si ráda zajdu na disko, ale neberu to vyloženě jako oslavu a v den narozenin jsem nejraději s lidmi, které mám nejradši, zajít na večeři nebo dortík :)

Teď už Vám popřeji hezký víkend a nezapomeňte zítra na maminky, protože mají svůj den :)

T.

-----

I wish you all nice Saturday,

Today I´ll share with you my experience from this week, and it´ll be related again to my work.

Because I´m relatively short time in my current job, I still feel there like a visitor or you know what I mean. One isn´t fully accustomed to the team and I moreover keep people away from me until I know them. But because our working team is quite close, then it´s remembered on ocassions such as birthdays...

Last weekend it was my birthday, but in no way I didn´t expect anything at work, although I know how it goes there. But firstly, I´m really shortly there, and secondly my birthday was on weekend, so therefore I thought nothing at all. However the very opposite was true. And on Monday after my birthday, it came to pass on me. Fortunately not only me, because on that day also another colleague had birthday, so the attention wasn´t focused only on me. That was the main reason why I was nervous about that. I´m not too exhibitionistic type, though I could sometimes look like that :) These things like birthdays, when everyone´s staring at you, waiting to see how you´ll react on gifts. I was thinking that I´ll be happy, if they just sent me ,happy birthday´ by e-mail :D

But no, I don´t want to sound ungrateful. We got together a wonderful chocolate cake that was really yummy. I got a beautiful bouquet of roses, perfume and cosmetic bag. In the end I liked it, the gifts were beautiful, but there was still a little bit of nervousness in me. Because even at home when I received some gift, whether for a birthday or for Christmas, I can´t completely express the joy I feel inside. And often I have a problem because I don´t want people who gave me a gift, were sad that I don´t like the gift. Because it´s not like that, I just rejoice inside and I can´t fully express it, especially when I know that it´s expected.

And when I have this problem at home, so you can imagine what it´s like in front of people I barely know. And even the attention focused on you, at least for the time when everyone congratulate you. Well, I finally made it, that´s for sure :) But those nerves :) Besides I don´t celebrate birthdays in general. I´m more such type that I like to go to the disco, but I don´t take it strictly as a celebration and on the Birthday day I´d prefer to be with people I like the most, go for dinner or some dessert :)

Now I´ll wish you a nice weekend and tomorrow don´t forget on mommies because it´s their day :)

T.