sobota 24. května 2014

Je možné, aby se člověk změnil? / Is it possible for a person to change?


Krásnou sobotu Vám přeji,

doufám, že jste měli úspěšný týden a že Vás čekají ještě úspěšnější :) Teď si ale užívejte víkendu a můžete si čas zpříjemnit třeba u mého dnešního článku a trošku se také zamyslet, jak být lepší, protože víme, že vždy je co zlepšovat a člověk by neměl usnout na vavřínech.

Názvem tohoto článku nemyslím takové to „měnit někoho ve svém okolí k obrazu svému“, ale změnit sám sebe. Nejsem zastáncem toho chtít změnit druhého tak, aby se to líbilo mně a aby to vyhovovalo mým představám. Protože pokud chcete někoho měnit, tak ho nejspíš nemilujete, ale milujete představu o něm, jak by měl vypadat. A taková láska není skutečná.

Pokud chce někdo změnit Vás, pak je to úplně ta stejná situace. Ale zase jsou tu určité věci, které je nutné zvážit. Pokud je něco, co se na Vás nelíbí Vašemu okolí a nelíbí se to ani Vám samotným, pak už to není o tom, že Vás chce někdo měnit k obrazu svému. Nebo tedy může tomu tak v některých případech určitě být. Ale řekla bych, že hlavní je to, že se změnit chcete Vy, protože se Vám na sobě něco nelíbí a to, že se to nelíbí ani Vašemu okolí, je jen Vaší další motivací s tím něco provést.

A teď k otázce, zda je možné, aby se člověk opravdu změnil. Na tuto otázku asi neexistuje jednoznačná odpověď a určitě si o tom každý myslí něco jiného. Já osobně si myslím, že to možné je, pokud člověk jen trochu chce. Ale nic není jen tak a nestane se tak mávnutím proutku. Na všem je třeba pracovat a důležitá je i podpora lidí z Vašeho okolí. To je, myslím, to nejdůležitější, vedle Vaší chuti se změnit.

Samozřejmě svou osobnost nezměníme. Nějací jsme se narodili a tací jsme. Jen s životními zkušenostmi se učíme a můžeme určité rysy naší osobnosti umirňovat, aby se nedostaly někam, kam nechceme.

Je určitě i důležité také mít rádi sami sebe tací, jací jsme. Ale pokud existuje nějaká věc, která nám vadí a která nám může negativně ovlivňovat život, pak bychom se s tím neměli jen tak smiřovat s tvrzením, že prostě takoví jsme a nezmění se to. Jak říkám, nějakou osobnost máme a nezměníme jí, ale můžeme se alespoň snažit korigovat ji, aby nás neovlivňovala víc, než je nezbytně nutné.

Kolikrát jsem slyšela větu: Mysli dřív, než něco vypustíš z pusy. To je i věc, která mě nejčastěji dostává do maléru. Nejhorší na tom je, že si to vždy uvědomím, ale většinou je už pozdě a já se marně snažím něco udělat, abych situaci zvrátila. Je mi ale jasné, že kdyby někdo takhle mluvil se mnou, tak by se mi to taky nelíbilo. Proto se snažím si vždy vzpomenout na tu větičku, ale není to lehké. Protože celý život máme naučené určité návyky a nějak se chováme, takže to samozřejmě nejde hned přeštelovat se na něco, přesto, že to můžeme sebevíc chtít. Zde je právě důležitá podpora Vašich blízkých, to, že ve Vás věří, že to dokážete, protože to chcete a máte k tomu vůli.

Ještě větší, ne-li tou největší, motivací Vám pak bude to, že se Vaše vztahy zlepší a i Vy budete ze sebe mít dobrý pocit. Pokud můžu mluvit za sebe, tak když se chovám nějakým způsobem, tak tím ani nemusím myslet nic zlého, jen každý jsme jiný a každý komunikujeme a reagujeme na věci jinak, proto je mezilidská komunikace oblast, ve které se musíme neustále učit a rozvíjet, obzvláště v té partnerské. Je mi jasné, že určité věci by se prostě říkat neměly, ale já jsem prořízlá pusa a co na srdci, to na jazyku. To je moje povaha. A tak mě i všichni berou, ale rozhodně to neberu tak, že mě tak musí brát a když ne, tak je to jejich problém. To určitě ne! Protože sice já si řeknu to své a jsem spokojená, protože řeknu svůj názor, ale následně si uvědomím, že to tomu druhému mohlo ublížit (přesto, že já jsem to nijak zle nemyslela, jen jsem to asi řekla způsobem, který není úplně košer) a zamyslím se nad tím, jak by bylo mně, kdyby se mnou takhle někdo jednal. Potom se vždy úplně zastydím a je mi to líto, ale bohužel už to nejde vzít zpět.

To je ten moment, kdy si vzpomenu na to, co mi bylo vždy říkáno s tím, ať dřív přemýšlím. Samozřejmě, že to neznamená všechno v sobě držet. Ale jak mi řekla jedna moudrá osoba, všechno jde říci jinak, tak, aby to nebolelo. To je věc, kterou se musím neustále učit, pokud mluvím sama za sebe. Protože to je asi věc, která mi nejvíce komplikuje život, a hlavně tím ubližuji lidem, které mám nejvíc ráda a vím, že si to ode mě nezaslouží. A to je věc, která mě na tom štve nejvíc. Proto je pro mě tou největší motivací vědomí, že už nebudu svým chováním ubližovat těm, které mám nejradši a budu se sebou spokojená, protože ať je to jak chce, jsou to především vztahy, které tvoří náš život a bez nich je náš život jak kniha bez stránek.

"Nedopusťte, aby malá hádka zničila velké přátelství." Dalajláma

-----

I wish you a beautiful Saturday,

I hope you had a successful week and that the more successful ones are waiting for you :) But now enjoy your weekend and you can sweeten your time e.g. with my today´s article and just a little bit think about how to be better, because we know that there is always something to improve and one shouldn´t rest on one´s laurels.

With the title of this article I don´t think that thing „to change somebody to your own picture“ but to change yourselves. I´m not a defender of the need to change the other person as I´d like it and to suit my book. Because if you want to change someone, then you probably don´t love HIM but you love the vision about how he should look like. And that´s not the real love.

If someone wants to change you, then it´s completely the same situation. Although there are some things that you have to consider. If there´s something what your close friends or relatives don´t like about you and neither you do, then it´s not about that someone wants to change you to his own image. Or it may be like that in some cases. But I guess the main thing is that you want to change yourselves because you don´t like something on you and the fact that also your friends and family don´t like it is just another of your motivation to do something about it.

And now to the question whether it´s possible for a person to change. This question has probably no clear answer and certainly each other thinks differently about it. Personally I think it is possible if a person just wants a little bit. But nothing happens just so and with a wand flap. We have to work on everything and also the support of people around you is very important. I guess it´s the most important thing, besides your desire to change.

Of course we can´t change our personalities. We´ve born this way and we´re this way. We just with life experiences learn ourselves and we can moderate some features of our personality that it doesn´t get somewhere where we don´t want it.

It´s certainly also important to love ourselves the way we are. But if there´s some thing that bothers us and which can influence our live in a negative way then we can´t just reconcile with the claim that´s just the way we are and that it won´t change. As I say, we have some personality and we won´t change it but at least we can try to adjust it, so that doesn´t affect us more than is absolutely necessary.

How many times have I heard: Think twice before you let something out from your mouth. This is also the thing that gets me most in trouble. The worst part is that I always realize it, but mostly it´s late and I´m trying in vain to do something to reverse the situation. However it´s clear to me that if someone talked to me like that, I´d not like it either. That´s why I try to always remember the sentence but it´s not always that easy. Because for whole life we have learned certain habits and we behave somehow, so it won´t go to reinstall on something, though we want it a lot. Here is then important the support of your loved ones, the fact that they believe in you that you can make it because you want and you have the will for it.

Even bigger, if not the biggest motivation then for you will be the fact that your relationships will get better and also you´ll have a good feeling from yourselves. If I can speak for myself, when I behave in some way, I don´t mean anything bad with it. Just we´re all different and each of us communicate and react differently to things. That´s why the interpersonal communication is the area in which we have to permanently learn and develop, especially in the partnership. It´s clear to me that certain things shouldn´t be told but I have a big mouth and what you see is what you get. That´s my nature. So everyone takes me this way, but I don´t definitely think that they have to take me like that and if not, then it´s their problem. Certainly not! Because even though I say that thing that I have on my mind and tongue and I´m satisfied because I´m telling my opinion, afterwards I realize that it could hurt the other person (though I didn´t mean it badly in any way, I just told it in a way that is not quite kosher) and I´ll give it a thought about how it would be for me if someone was treating with me this way. Then I always become totally ashamed and I´m sorry about it, but unfortunately it can´t be taken back.

That is the moment when I remember on what I was always told about thinking twice. Of course it doesn´t mean to keep everything inside. But as one wise person told me, everything can be said in other way, in the way that it won´t hurt. This is someting that I need to learn permanently, if I speak for myself. Because that´s probably the thing that most complicate my life. And mainly I hurt people that I like the most and I know that they don´t deserve it. And this is the thing that makes me mad the most about it. Therefore for me the greatest motivation is knowing that I won´t be hurting people I like the most with my behavior and I´ll be satisfied with myself because whether you like it or not, it´s in the first place the relationships that create our lives and without them our lives are like books without pages.

"Don´t let a little argument destroy a great friendship." Dalai Lama

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentáře jsou moderované, tzn. objeví se až po schválení autorky blogu. Děkuji :)